Stalo se vám někdy, že jste pozorovali řemeslníka při práci a měli jste z jeho činnosti tak dobrý pocit, že vás z toho až příjemně mrazilo v zádech? Toto se stává v situacích, kdy máte co do činění s opravdovým mistrem svého řemesla, který jej vykonává poctivě a s láskou, a především jej baví. Poznáte to i na instalatérech, jestliže je práce naplňuje a jsou na své řemeslné dovednosti a znalosti hrdí, pak je skutečně radost se na ně dívat. Čím vás dokáže uspokojit právě instalatér nonstop?
Ovládá zkrocení vody a plynu – zkrotit kapalná a plynná média, aby vám nikde neunikala ani po mnoha letech, není jednoduché. O to mají jednodušší práci například zedníci či pokrývači, protože drobná skulinka či nerovnost ve zdivu je tolerována, zatímco i sebemenší trhlinka v těsnění či v armatuře je obrovský průšvih. Znáte film „Hodíme se k sobě, miláčku?“ z roku 1974? Vladimír Menšík tam v roli instalatéra vysvětluje Josefu Bláhovi, že ta vodovodní baterie sice teče, ale už méně. Toto je zde samozřejmě nadneseno jako humor, protože ve skutečnosti by si takový instalatér nevydělal ani na slanou vodu.
Odolává zápachu a pohledu na odpadní nechutnosti – někteří lidé při demontování odpadního sifonu u kuchyňského dřezu padají do mdlob z toho nechutného bakteriálního zápachu a mazlavé černé hmoty. Je to tak odporné, že čistit odpady si rozhodně netroufne každý. Instalatéři jsou na takové okamžiky připraveni a stává se, že v rámci pohotovostního servisu vyjíždí k ucpaným záchodům a kuchyňským dřezům i několikrát za týden. Kromě toho čistí i kanalizace, což je mnohdy ještě silnější „nechutnost“.
Instalatér dorazí i o půlnoci – prasklo vám topení, teče vám voda do zdiva, uniká plyn v bytě nebo se ucpal záchod a nedá se to prorazit gumovým zvonem? Pak s klidem zavolejte instalatéry i v noci. Ti jsou připraveni v rámci havarijního servisu dorazit na místo havárie zhruba do jedné hodiny.