Jsme-li vlastníky nějakého pozemku, můžeme si ho pochopitelně oplotit. Čímž si můžeme zajistit, že nám tam nebudou vstupovat nezvaní hosté, lidé stejně jako třeba i zvířata. Ale je jasné, že obehnat si celý takový pozemek jenom plotem by mělo hodně zásadní nedostatek. A to ten, že by se pak za onen plot nedostávali nejen ti, kdo za ním nemají co pohledávat, ale ani ti, kdo jsou tam vítaní, nás jako majitele nevyjímaje. A ti, kdo by se během stavby onoho plotu ocitli uvnitř oploceného prostoru, by se pro změnu nedostali ven. Leda že by takový plot přelezli, pokud by to zvládli.
Ploty jsou prostě jenom částí řešení, jak oddělit svůj prostor od prostoru cizího. A aby to fungovalo tak, jak to fungovat má, je třeba opatřit každý takový plot minimálně jednou branou nebo aspoň brankou. Aby se někudy dal takový plot civilizovaně zdolat. Aby ho nikdo nemusel nedůstojně přelézat, podhrabávat se pod ním nebo do něj dejme tomu prostřihávat díru.
A když už jsme u výběru takové brány, měli bychom si vždycky pořídit takovou, která bude nejlépe odpovídat panujícím podmínkám a našim potřebám. Takže někomu stačí docela jednoduchá brána, kterou otevře a zavře manuálně, ale někdo chce něco víc, něco lepšího. A pro někoho náročnějšího jsou tu třeba nejrůznější posuvné nebo křídlové brány, v nejednom případě dokonce poháněné elektrickým pohonem a otvírající se tedy dálkově, bez toho, že by k nim musel člověk osobně jít.
Je jasné, že všechno něco stojí. A proto doprovází u solidního dodavatele jeho křídlové brány ceník, aby si mohl kdokoliv zjistit, co se mu nabízí a za kolik. A potom už není složité si třeba takovou bránu i koupit a nechat nainstalovat. A pak si při jejím ovládání připadat třeba jako v pohádce. Říci něco jako „Sezame, otevři se“ a stisknout tlačítko, načež se před námi otevře cesta.