Seznámení životních partnerů může probíhat tolika způsoby, že by se jimi popsala spousta stránek. A rozhodně to nemusí být nudné posezení v kavárně či v restauraci, kde se jen klábosí a mnohdy se o tom druhém toho moc nedozvíte. Připadá mi výhodnější pojmout seznamování a začátek hlubšího vztahu trochu více „akčně“. Jako modelový příklad bych to popsal třeba takto: Představte si, že se mladý muž seznámí s půvabnou a milou dívkou na tuzemském hvězdicovém autobusovém zájezdu. Naplánují si po absolvování zájezdu první rande v Praze, ale nikoli v restauraci, nýbrž s řadou kulturních zážitků.
Začít by mohli při pěším výstupu na Petřín, návštěvou růžového sadu a vyhlídkou z Petřínské rozhledny. Následně se přesunou do botanické a zoologické zahrady a odtud pak na parník, který jim dopřeje vyhlídkovou plavbu po Vltavě. A jak se říká: „to nejlepší na konec“. Na závěr prvního rande přichází koncert vážné hudby ve Španělské synagoze. Právě tam se mohou oba partneři dobře uvolnit a relaxovat a srovnávat v mysli všechny předešlé prožitky tohoto dne. Koncerty vážné hudby v Praze, to je něco úplně jiného, nežli rocková hudba, která je navíc příliš hlasitá a někdy dokáže být i velmi hrubá. Řada skladeb vážné hudby umí pohladit duši a zvednout náladu.
Posílí mysl a může napomáhat proti stresu, který se nahromadil z předchozích dnů v zaměstnání nebo ve škole. Poslech některých skladeb naživo, v prostředí s perfektní akustikou, je něco naprosto odlišného od poslechu doma v obýváku, kde máte k dispozici jen domácí stereo. Nebo ani to ne a nasloucháte hudebním tónům některých skladeb jen na počítači s malým repráčkem. Já osobně bych dal přednost tomu nejlepšímu z české a světové hudby v průřezu staletí mezi sedmnáctým a dvacátým stoletím, kam patří Largo ze Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“ od Antonína Dvořáka, symfonická báseň Vltava z cyklu Má vlast od Bedřicha Smetany nebo Mozartova Malá noční hudba či Vivaldiho Čtvero ročních období.